Probuď svou fantazii

Gimakové - rasa

04.12.2014 16:53

Gimakové

Vznik rasy

Gimakská rasa vznikla před dvaceti tisíci lety. Třináct Stínových goblinů s podzemního města
Stínů se vydala do Země ztracených bohů. Šly za účelem stvoření nových bytostí, které jim měly
pomoci utvořit nový svět. V Zemi ztracených bohů poté naschromáždily přesně sto oběťí. Všichni
byli zdejší mocenští vladařové se vznešenou krví. Celá země byla náhle v panice, Atulští vladařové
této země náhle zmizely a mezi lidmi se začalo uchylovat k násilnostem o vladařský stolec. Stínoví
goblini se mezitím na hoře Itansuirin shromáždily a připravovaly své oběti k započetí mocného
rituálu, pro stvoření živoucích bytostí z podstaty stínu a esence života. Tento rituál se nazýval Astari
Inkarno nebo-li Inkarnace Astaru. Třináct sloupů Axtul, lidské rasy jež žije od nepaměti v hlubokém
podzemí, bylo vyzdviženo ze země. Prvních šest značí podstatu stínu, druhých šest značí esenci
života a poslední značí smrt. Oběti byli položeny na malých oltářích uvnitř velkého kruhu sloupů.
Každý měl od levého ramena k pravému boku rozříznuté tělo. Nad zemi se snesla obrovská bouře,
která ohýbala špičky stromů téměř k zemi. Na každém sloupu stál jeden Stínový goblin.
S úderem blesku, který se rozdělil těsně nad vysokými sloupy a zasáhl všechny gobliny
jednotlivě, započali uskutečnění rituálu. Síla blesku projela gobliny a zmizela v lesklých rudých
sloupech. Stínoví goblini pozdvihly ruce do výše a z jejich těl začaly vycházet podivné tlumené
šumivé hlasy, z těl obětí se začala linout černobílá síla v podobě kouře. Všechna síla se vtěsnala do
zvláštního oblaku z kouře, jež spočíval v samotném středu kruhu sloupů. Náhle začal oblak kouře
nasávat obrovskou silou okolní energii. Přitahoval i blesky, které šlehaly do oblaku s ohromnou
silou a sic na goblinech a sloupech nebyl ani náznak toho, že by je tato síla ovlivňovala.
Náhle se veškeré dění zastavilo, jako by někdo přikázal a vše náhle utichlo. Oblak nyní zářil
bílou barvou, v které se míhaly černé blesky. V tom se oblak vtěsnal sám do sebe a když už to
vypadalo že zmizí tak se náhle v mžiku roztáhl a v záblesku bíleho světla se změnil v černou
sférickou bránu s bílími okraji, podobně jako portál malé sféry. Tato trhlina se začala roztahovat do
výše a když dosáhla výšky zhruba dvou sáhů tak z ní náhle vystoupil jakýsi muž s bílímy vlasy
dlouhými po pás. Neměl žádné vousy a oči mu tlumeně zářily šedivou barvou. Vlasy mu vybíhaly z
rudé kápě, jež byla bíle zdobená různými ornamenty. Kápě byla součástí rudé róby, také s bílím
zdobením. Rukávy měl zvonové a dlouhé. V ruce držel lesklou rudou dlouhou hůl. Nad jejímž
vrcholem levitoval a zářil stříbrný krystal ve tvaru obráceného trojúhelníku. V jeho vnitřku byla
vidět rudá pohybující se mlhovina. "Jezix nax tor duxis!" vyšlehlo hlubokým dunivým hlasem jež
otřásl zemí z jeho úst. Opovažujete se přetvářet zákony smrti aniž by jste pochopily pravé podstaty
bytí? Zaznělo goblinům v mysli, hlas pokračoval. Budiž, nechť nový osud světa započne, ale vězte
že vaše hloupá neznalost přinese jen zkázu a smrt a vy budete nyní zatraceni ve věčném utrpení!
Postava pohla ukazováčkem na ruce v které držela hůl a kolem každého goblina se objevila
trojúhelníková bílá bariéra. Bylo zřetelně slyšet zvuky vycházející zpoza bariér, které připomínaly
nářek. Bariéry náhle změnily tvar z trojúhelníku na válec a ty se poté v tiskly do rudých sloupů
spolu s gobliny. Sloupy vjely zpět do země a plně zmizely. Levitující postava chytla hůl do obou
rukou a začla jí opisovat podivné kruhové tvary do vzduchu. Pak vyzdvihl hůl do výše před sebe a
vyřkl zaklínadlo: "Mortaliux estial kazanorix tuxarinax exturvis dasdon jezaxios xastiox asto sunde
alaxast Astaro!" Krystal náhle změnil barvu na rudou a začal spolu s celou holí zářit. Z okolí se do
hole začala těsnat šedobílá energie jež přicházela z celé země ztracených bohů.
Tráva usychala, voda se začala vypařovat a veškerý život postupně upadal. Všude zbyli jen holé
hory, kosti a vyprahlá půda, Země Ztracených bohů byla v mžiku celá bez života. Naplněný krystal
byl nyní celý černý. Šedivé oči muže se rozzářily stříbrnou září a všechna těla se zdvihla z oltářů,
levitovala lehce ve vzduchu, byla vyschlá po vysátí životní podstaty. Postava udeřila holí do země a
z černého krystalu se začala uvolňovat veškerá energie, jež nacházela svůj cíl v tělech obětí.
Postavy se obalily černou mlhavou energií a náhle se začaly otáčet a snášet tak že se stavěly
nohama na oltáře. Veškerá energie z krystalu byla ovolněna a všech sto těl stálo na oltářích zahaleno
v černé mhlavé energii. Pouhým dotykem prstu na krystal v holi jej postava "zkopírovala" a
položila jej na zem před pomalu se měnící těla. "Za dvacet tisíc let se váš osud naplní, děti stínů.
Tímto jste zrozeni jako Quatix, služebníci Jezaxise.". Pak náhle zmizel zpět v černé trhlině, která se
za ním uazvřela.

Vzhled rasy

Těla se začaly přetvářet a získávat nové tvary. Na patě se utvořil delší osten, směřující obloukem
nahoru až do poloviny lýtka. Přední část chodidla se roztáhla a prsty se změnily na šest silných
drápů. Z nártu vyrostl další osten který směřoval obloukem nahoru směrem k tělu a poté se
obloukem odklonil ven, dosahujíc zhruba pár cm pod koleno. Tělo začalo měnit kůži na jakousi
velice temně rudou barvu a utvářely se na ní velké, dokonale zapadající šupiny. Ostny měly barvu
bílou a připomínaly velice pevnou kost. Svaly začaly nabírat na velikost a mohutnost celého těla se
tak zvětšovala. Z vrchu kolena se pak utvořil šikmo nahoru od těla další kratší osten. Stehna byli
uzší než-li lýtka. Genitálie zmizely či byly skryty pod šupinami. U pasu těsně nad hýžděmi se na
bocích utvořily další ostny. O něco výš nad nimy se začaly tvořit další ostny na zádech, vyházející
přímo z pátaře. Směřují až k temeni hlavy. Z klíčních kosti vyjely další ostny, jež jsou obloukově
zahnuty nahoru směrem šikmo ven od těla a poté se stáčejí zpět k tělu. Ruce byli nyní robustní a
svalnaté, z loktů vycházejí dlouhé rovné ostny jež jsou souběžně s předloktím (v protisměru). Prsty
se nezměnily, jen nehty se proměnily v dlouhé černé drápy a pokryli se šupinatou kůží. Z oblasti
zápěstí se utvořily slabší bílé ostny lehce v oblouku směrem dolů, dosáhujíc kousek před první
klouby. Z ramen směrem do boku od těla vyjel krátký kus kosti, na které se poté utvořil osten ve
tvaru půlměsíce zahnutého směrem k tělu. Ústa, brada i nos se protáhly dopředu, nos poté splynul a
stal se součástí úst (podobně jako u draka). Zuby se změnily na ostré široké tesáky a pod bradou se
vytvořili malé zhruba dva cm dlouhé ostny zahnuté směrem proti sobě po celé její délce. Čelo více
vystouplo a oči se více roztáhly a rozšířily a byli ukryté hlouběji v hlavě, barva celých jejich očí i s
bělmem se změnila na rudou, v které byly místo zorniček tři černé půlměsíce. Místo obočí jim
narostly také malé ostny, sklánějíc se v oblouku směrem dolů k očím. Z hlavy nad "obočím" se
utvořily dva velké rohy jež se stáčely prudce dozadu a klikatily se tak že se na konci spojily v jeden.
Čelo je zešikmené od obočí směrem dozadu. Hlava je v zádu protáhlá a zakončuje jí široký osten.
Uši se protáhly směrem dozádu a trochu dolu a získaly zašpičatělý tvar.

                                                                            Autor

                                                                        Huťka Adam

Vyhledávání