Probuď svou fantazii
Utrias - popis rasy
26.11.2014 16:34
Utrias
Aby jsme si mohli něco povědět o tom kdo jsou to Utrias, musíme si nejprve stručně povědět něco
o samotných elfech v Illeanu. Toto jsou informace, které již samotná rasa Utrias dávno
zapomněla!
Rasa elfů prý vznikla z kříženců Atul a Emiros, nikde nebyl ale nalezen žádný prokazatelný důkaz
který by toto tvrzení potvrdil. Po emiros zdědily dlouhověkost a po atul vynalézavost. Už od
pohledu je ale jasné že mají blíže k rase Emiros, i když nejsou tak vysocí jako oni jsou stále vyšší
než lidé(Atul). Ale je více než pravděpodobné že jejich vznik byl zapříčiněn pomocí magie, jelikož
přirozené nadání elfské rasy zacházet s magií v jakékoli formě je nevídané. Bohužel jak Emiros tak
i Atul viděli v nové rase nebezpečí a konkurenci a tak dřív než se rozrostla tak jako oni ji téměř
celou zlikvidovali. Naštěstí na straně elfů stáli lidé země, protože Hesilot nerad vidí zánik života a
tak ti elfové co přežili, uprchli do podzemí a zotavovali se z nečekaného útlaku Emiros a Atul.
Někteří se schovávali v lesích, jiní v horách a ti jenž nebyli zabiti či odvedeny do otroctví přežili a
dali vzniku novým rasám elfů. Tato událost v elfech zasela hlubokou nenávist vůči Emiros a Atul.
Elfové jež uprchli do podzemí si dali přízvisko „temní“ a přísahaly že jednoho dne se pomstí.
Elfové jimž se podařilo přežít v lesích si dali nové jméno „Narot‘as“ což v jejich řeči znamená
„strážce země“, chtěli tak vzdát čest Hesilotovi, za ochranu kterou jim poskytl. Ze zbylých elfů na
povrchu kteří nebyli zabiti se stali povětšinou otroci a žili tak v omezení v blízkosti Atul i Emiros.
Naštěstí pro elfy při velkém převratu v císařství byla vyhlášena elfům svoboda a tak dnes žijí v
klidu pospolu s lidmi i emiros a někteří se dokonce rozhodli obnovit svou rasu a vystavět nová
města. Hluboká zášť jež tkví v srdcích temných elfů, ale ani trochu nepohasla a jsou rozhodnuti se
Atul i Emiros pomstít. Narot'as naopak dokázali vše odpustit a věnují se jen studiu přírody a
uctívání Hesilota.
Zbytek elfů jež utekl do hor konkrétně do Stříbrných kopců to měl nejtěžší, během prvního měsíce
jich více jak polovina umřela na následky umrznutí, hladu, zranění apod.. Jejich největším cílem
bylo přežít, než se ale naučili sami v horách přežít zbylo jich pouhých pár desítek. Na magii
postupem času zcela zapomněli a oni sami chtěli zapomenout na svou rasu a vše co se stalo. Jak čas
plynul, jejich dovednosti přežití se zlepšovali, zjistili že více chlupů, tuku a svalů na těle chrání lépe
proti zimě, také potřebovali sílu aby dokázali něco ulovit či postavit přístřešky. Jejich přeměna byla
rychlá a drastická a dnes již nikdo z nich neví kdo vlastně dříve byli, jisté ale je že si říkají Utrias „ti
jenž přelstili smrt“ na počest padlých soukmenovců.
Ti jenž přelstili smrt, Utrias jsou mistři přežití a z jejich řad pochází nejlepší lovci Illeanu. Hory se
staly jejich novým domovem a oni ho přijaly i když je to stálo mnohé. Jejich oči jsou ze tří čtvrtin
bílé a okraj černý, lze v nich naleznout poznání a sílu. Jsou robustní a vysocí často hodně přes 2
metry, jejich bojové a lovecké schopnosti nemají obdoby, ale ani tak jejich nesmírný smysl pro čest.
Mají husté ochlupení a povětšinou dlouhé vlasy a fousy, na magii zapomněli, ale schopnost rychle
se učit neztratili. Za čas si Utrias vybudovali menší kmenové vesničky, které sídlí většinou u nějaké
jeskyně z pramenem. Dožívají se zhruba 300 let a ve svých kmenech i mezi kmeny navzájem jsou si
všichni rovni. Jejich děti jsou pro ně to největší bohatství a jediné co je v životě zajímá je jejich
budoucnost a proto ze všeho nejvíce ochraňují děti. Na počasí a tvory v horách už si zvykli, ale
tvorové jež obývají tato místa si zdá se nezvyknou nikdy. Pokud chcete někoho najít není lepší
stopař než-li Utrias. Jejich oblečení se sestává většinou z kůží zvířat či z tkaniny z rostliny Ciisaar
jež se vyskytuje jen v určité horské oblasti. Každý kmen nese název po zvířeti jež mělo nějaký
významný vliv na jejich přežití, například Šedí vlci nebo Medvědí tlapy. Naučili se také těžit a
zpracovávat Iltrit což je ruda bílé barvy jež se vyskytuje právě v blízkosti pramenů v jeskyních. Z
hor moc často nescházejí a ostatní o nich vědí spíše jen z legend a příběhů.
Všechny kmeny Utrias žijí ve Stříbrných kopcích. Jsou to velmi chladné hory kde je celoročně
sněhová pokrývka. Žije zde spousta nebezpečných šelem jako jsou např. horští lvi, ale také spousta
bíložravé zvěře jako například stříbrní jeleni či sněžné veverky. Hory jsou velmi nebezpečné a
kromě mrazu vás může skolit i nečekaná lavina či ledový zlobr. Vyskytují se zde především
jehličnaté stromy, převážně jedle a smrky. Občas zde lze zahlédnout i nějaký osamocený buk. Utrias
jsou ovšem mistři v přežití za takovýchto podmínek, mají již vrozený instinkt pro hledání
schůdných stezek v horách a přirozenou odolnost proti mrazu. V horách se vyskytuje i spousta
druhů bylin a hornin. Každý kmen sídlí u zdroje vody kde se vyskytují slabé horké prameny. Svůj
domov zde našlo také spousta druhů ptactva a drobné zvěře. Ve Stříbrných kopcích se také
vyskytuje ruda zvaná Iltrit. Nikde jinde se nevyskytuje a Utrias si velice dobře střeží jeho tajemství
výskytu a zpracování. Je to bílí kov, jež velmi dobře odolává chladu. Kmenů Utrias vzniklo celkem
pět a všechny sídlí ve Stříbrných kopcích. Panuje mezi nimi hluboká spolupráce, respekt a hlavně
výměnný obchod.
Kmen Modrých vlků
Žijí po boku s vlky, vzájemně se učí, podporují i živí. Jsou v podstatě jako jedna rodina. Říká se že
duše Utrias přechází po smrti do vlka, stejně to vidí i kmen šedých vlků. Vůdce kmene je vždy
vůdce smečky. Sbírají povětšinou horské plody a byliny. Loví spárkatou a vysokou zvěř, z jejíchž
parohů si dělají okrasné šperky, či rukojetě do loveckých nožů. Kůže používají povětšinou na
oblečení a zateplování svých příbytků. Tento kmen uctívá velkého modrého vlka, jemuž každý
úplněk modrého měsíce vzdávají hromadně úctu u kamene velkého vlka. Populace kmene činí
zhruba 70 členů. Vůdce kmene se jmenuje Teriond Vlčí spár, jeho choť nese jméno Undia Spící vlk.
Tento kmen má asi nejhlubší vztahy s vnějším světem a proto také lidem věří nejméně ze všech.
Znají hodnotu peněz a umí číst i psát, to je ale spíše důsledek jejich dědictví po předcích, které si
sebou přinesly. Své poznatky a znalosti ze světa si předávají hlavně ústně, zapsáno mají zhruba 30%
poznatků. Mají také dobré znalosti horských bylin.
Kmen Šedých vlků
Šedí vlci mají podobný vztah k vlkům jako jejich modří sousedé, ovšem jejich pouto není tak
hluboké. Víra v přechodu duše Utrias (hlavně vůdce kmene) je u nich ale stejná. Živí se hlavně
lovem zvěře všeho druhu, plody či byliny jim moc neříkají. Zvěři ale vzdávají čest tím, že všechny
jejich části spotřebují, ať už na jídlo, ozdoby, oblečení či dokonce na nástroje a zbraně. Tento kmen
je mistr mezi všemi kmeny ve zpracovávání kůží a následně vyrábění výrobků z kůží. Boty od
šedých vlků jsou v horách to nejlepší co můžete nosit. Šedí vlci uctívají každý úplněk bílého měsíce
své předky u kamenného kruhu, kde zapalují louče jimž přinesli plamen z kmenového ohniště.
Populace kmene činí zhruba 90 členů. Vůdce kmene se jmenuje Daron Šedý blesk, jeho choť nese
jméno Nitaira Bílá letka. Tento kmen jednou opečovával zraněného kouzelníka, ten se jim v době co
měl opustit vesnici pokusil ukrást největší cennosti. Od té doby ve vesnici vládne pořekadlo
"Kouzelník kouzelník, hlavu dole by měl mít". Mezi těmito cennostmi byli i svitky z náčelnické
chýše, kde mají šedí vlci uloženy téměř veškeré poznatky.
Kmen Medvědích tlap
Nejbližšími soukmenovci tohoto kmene jsou trpasličí medvědi Dowa Dora. Ti s nimi žijí od dob
kdy jim takzvaný velký medvěd poskytl útočiště poblíž své jeskyně jež nese název Dora Ugtor. Ten
jim také daroval trpasličí medvědy jako jejich společníky a soukmenovce. Za to jej medvědí tlapy
uctívají a ochraňují, náčelníci k němu také občas chodí pro nějaké rady. Poblíž Železného jezera
kde tento kmen žije je spousta železné rudy a proto je taky tento kmen proslulý svým kovářským
řemeslem a dolováním různých hornin, kromě železné rudy se zde nachází největší naleziště Iltritu.
Díky souznění s medvědy se od nich také dokázali naučit pár jejich zvyků či schopností. Meče a
dýky z tohoto kmene mají mezi Utrias vysokou kvalitu. Díky jejich řemeslu mají také blízko k bohu
Horovi, jež je vyobrazován jako bůh hor a povrchových hornin. Vůdce kmene nese jméno Rolfir
Ocelová pěst, jeho choť má jméno Tarava Horovo oko. Kmen má zhruba na 150 členů. Živí se
převážně lovem, ale bylinami a kořením také nepohrdnou. Také jsou známí jako zruční "horolezci".
Kmen Orlích spárů
Tento kmen si váží síly orlů, díky tomu se s nimi naučili žít po boku. Dříve než začali žít s nimi po
boku jim ale kradli vejce, za to dostali od orlů pořádnou lekci a uznali jejich sílu jako sobě rovnou.
S orly mají velmi hluboké souznění a starší Utrias dokonce dokáží propojit jejich zrak se svým.
Spolupráce při lovu je na velmi vysoké úrovni. Mezi orlími spáry jsou nejlepší lukostřelci z řad
Utrias. S lukem se zde učí každý člen kmene. Patří k výborným lovcům a mezi Utrias patří k
nejlepším výrobcům luků. V jejich vesnici je jediné místo kde se ve Stříbrných kopcích vyskytuje
Rudý jasan, hned po Šedém jasanu je to nejlepší dřevo pro výrobu luků. Živí se hlavně lovem a
chovem horských koz. Počet členů ve vesnici se pohybuje zhruba kolem 50. Jméno vůdce jejich
kmene je Hinar Pevná paže, jeho choť nosí jméno Saja Ostrostřelkyně. Důležitý zvyk těchto Utrias
je, že při každém východu slunce na počátku nového měsíce vzdávají poctu svým orlům tím že jim
dají na celý den volnost. Orel se k nim vrací většinou až druhý den ráno a často se stává že přinese
svému příteli nějaký dar.
Kmen Bílých šelem
Bílé šelmy je jediný kmen jež nemá blízký vztah s nějakým zvířetem, ti se je místo toho naučily
ochočovat, jelikož bílí horští lvi jimž musí čelit se nepodvolí jen tak někomu. Ovšem jejich
houževnatost a touha po přežití byla tak vysoká že dokázali ovládnout část území těchto bílých
šelem. Díky tomu že museli téměř neustále bojovat proti těmto silným tvorům si vytříbily skvělý
smysl pro přežití. V současné době je jejich největší poctou vyzvání šelmy na přímí souboj. Šelmy k
nim mají podobný vztah a tak je pravidlem, že poražený může odejít zpět domů, pokud ovšem
nepodlehne silám hor a svým zraněním. Již od mala se učí bojové techniky a taktiky. Bílé kožešiny
z horských lvů lze vidět po celé jejich vesnici a je to také to co je velmi výrazně odlišuje od
ostatních kmenů, pokud by jste je chtěli porovnávat podle oblečení. Přesto lov není jejich hlavní
obživou. Živí se především plody hor, jelikož při boji s lvi nebyli schopni volně lovit a museli se
naučit obstarat si jinou potravu. Jejich kmen čítá zhruba 30 členů, vůdce nese jméno Fandar
Krotitel, jeho choť nesla jméno Utara Duelistka, její přízvisko se jí stalo osudným, při boji s
horským lvem podlehla svým zraněním.